Markéta a Nikola Kotrasovy - "Jsme si navzájem vzorem. A tak by to u sester mělo být"

Kdo někdy tvrdil, že autokros je jen klučičí záležitost a že holky v něm nemají absolutně žádnou šanci, ten pravděpodobně spadl z vesmíru. Důkazem jsou sestry Kotrasovy, Marky a Nikča z východních Čech. Markétce je čtrnáct let a stejně jako její mladší sedmiletá sestřička Nikolka, obě navštěvují základní školu. Kromě klasických holčičích zájmů se do toho umí holky za volantem buggyny pořádně opřít, sešlápnout plyn a na závodní dráze to pořádně rozjet! Jak vidí autokros dívky v tak mladém věku a co plánují do budoucna?

Ahoj holky, hned na úvod se zeptáme, jak jste se dostaly k autokrosu? Kdo vás k němu přivedl?

K autokrosu nás obě přivedl táta s dědou. A baví nás to, takže jsme u toho zůstaly.

Jak dlouho závodíte?

M: S tříletou přestávkou osm let.

N: První sezonu.

Pamatujete si každá na svůj první závod a jak probíhal?

M: Já si svůj první závod bohužel nepamatuji. Bylo mi teprve šest let.

N: Jela jsem svůj první závod tento rok na začátku léta v Přerově. Bohužel jsem nedojela kvůli závadě na buggyně. Přesto to bylo super a moc jsem si to užila!

Jezdíte za nějaký závodní tým?

Ano. Reprezentujeme tým AK Radeč.

Jaká je vaše nejoblíbenější trať? Kam se rády vracíte?

Oběma se nám moc líbí trať právě v Přerově.

Podporujete se společně navzájem? Předáváte si mezi sebou jako sestry zkušenosti?

Ano, podporujeme se a navzájem si fandíme. Jsme tu vždy jedna pro druhou.

V jakých kategoriích závodíte?

M: Já závodím v kategorii buggy 1600.

N: Já zase v kategorii RB 160.

Jste spokojené se svými závodními buggynami? Nepřemýšlely jste například o přesedlání na lepší stroj?

M: Já rozhodně nepřemýšlela nad výměnou. Jezdím v druhé nejsilnější kategorii a vyhovuje mi to.

N: Já mám zatím buggy půjčenou. Táta mi ale staví novou.

Jak nesete prohry či případné srážky s jinými závodníky?

M: Když prohraju tak mě to samozřejmě mrzí, ale díky prohře mám větší motivaci vyhrát.

N: Když jsem mezi posledními, tak si z toho nic nedělám. Zatím se s buggy učím.

Měly jste někdy nějakou vážnější srážku nebo nehodu?

M: Vážnější srážku jsem zatím nikdy neměla.

N: Hned v druhém závodě jsem se srazila s mým kamarádem.

Měly jste někdy chuť s autokrosem skončit? 

Rozhodně ne a ani to neplánujeme.

Jak se k vašemu koníčku staví vaše rodina? Podporuje vás?

Ano, rodina nás obě podporuje a moc nám fandí.

A co vaši vrstevníci a kamarádi, jak vás vnímají?

M: Dříve si ze mě kvůli tomu dělali srandu, ale teď mě podporují.

N: Říkají, že je to super, a že by to taky chtěli zkusit.

Co považujete za váš největší úspěch?

M: Když jsem porazila tento rok svého soupeře.

N: V Přerově při prvním závodě jsem dostala smyk a zvládla jsem ho. Jsem na sebe vážně pyšná.

Jaký byl váš zatím nejnáročnější závod?

Každý závod je náročný. Kluci to asi tak neberou, ale pro nás holky je to vyčerpávající.

Jak probíhá vaše příprava na závodní dny?

Táta se nám stará o naše stroje, kontroluje jejich stav a dělá nám servis.

M: Já se starám o naše vybavení (helmy, kombinézy, rukavice atd.)

Máte v autokrosu nějaký sen nebo cíl, čeho byste rády dosáhly?

M: Chtěla bych být první v mé kategorii. Moc si to přeju.

N: Být prostě první. Zažít ten pocit, když vyhraju.

Máte nějaký svůj jezdecký vzor, který je vám inspirací?

Vzorem jsme si navzájem. A to by tak u sester mělo být.

Kdyby jste měly možnost vyzkoušet si i jiné odvětví motorsportu, např. motokros nebo rally, šly by jste do toho?

Určitě ne, alespoň prozatím. Protože autokros je prostě nejlepší!

Setkaly jste se někdy s podceňováním a kritikou, např. ze školního prostředí?

M: Ano, setkala jsem se s kritikou. Před pár lety mě kvůli tomu kritizovali spolužáci. Ale přenesla jsem se přes to a teď už si z toho nic nedělám.

Chtěly byste na závěr něco dodat, vzkázat, případně něco předat našim čtenářům?

Jděte si za svým snem. Tento sport není jen pro kluky, ale i pro holky. Hlavně se nesmíte bát zkusit něco nového.

Instagram: @kotrasova_m

foto: archiv Kotrasovy